Náklaďáky Volvo – Erlend Loe

28. července 2017 v 22:00 | Penny |  Recenze
Autor: Erlend Loe
Nakladatelství: Kniha Zlín
Počet stran: 228
Rok vydání: 2017
Hodnocení: 73 %

Už v jedné letošní recenzi jsem zmiňovala fakt, že nečtu severskou literaturu, že mě krimi nebaví a magický realismus je na mě asi až moc zvláštní. Výjimkou byla jedna jediná kniha, která pochází ze severu a která mě bavila tak šíleným způsobem a u které jsem se tolik nasmála, že jakmile jsem zjistila, že má volné pokračování, tak jsem ho musela mít! Někdy ale tato volná pokračování mají jen mizivou šanci na překonání laťky, kterou nastavil první díl…


Někteří z vás už možná tuší o které knize je řeč, ale někteří třeba ne. Malá nápověda, les, samota, zvláštní hrdina a jedno opuštěné losí mládě. Už víte, že? No ano, je to Doppler! Kniha, která mě na jaře letošního roku hodně, hodně ohromila. Pokud ji někdo z vás nečetl, tak neváhejte a mrkněte na mou recenzi ZDE, protože v tuto chvíli už se budeme věnovat druhému dílu, "Náklaďákům Volvo"!

Hned na začátek bych vám ráda přiblížila postavu jménem Maj Britt, starou ženu, které byly soudem zabaveny její andulky, které nadevše milovala a bez nichž její život už nemá smysl. Aby toho nebylo málo, tak krade z knihovny a kouří marihuanu. Obec ji nadevše prosí, aby se přestěhovala do domova pro seniory, ale tak to už by nebyla vůbec žádná sranda, no ne? No, a aby se měl čtenář čemu smát, tak hned do domu vedle nastěhoval Antona von Borringa, skauta, který spí venku a je mrzutý. Je vám jasné, že tihle dva sousedi jsou dost šílená kombinace. Hned po pár scénách s těmito postavami se do hlavní role dostává opět Doppler, který s losím mládětem a synem dorazí do vesnice, kde tito dva šílenci bydlí. Maj Britt je dobračka a když uvidí Dopplera a jeho společníky bloumat po ulicích, tak je k sobě nastěhuje. Doppler neví, jestli se rozhodl dobře, ale tak nějak netuší, co dělat se životem dál. No, jak tahle kombinace jen dopadne…

V prvé řadě se omlouvám, ale já musím prostě pochválit obálku. Stejně jako u prvního dílu se i tato neuvěřitelně povedla a celá kniha je jednoduše perfektní, co se vzhledu týče.

Teď už ale k mému názoru. Co bylo neskutečně super, byly poznámky samotného autora, který do děje zasahoval v různých momentech různými ironickými nebo sarkastickými poznámkami. Ty mě neuvěřitelně bavily a byly milým bonusem oproti předchozí knize.

"Nemám rád, když si čtenář myslí, že si vymýšlím kraviny. Ačkoli je to vlastně pravda. Vymýšlím si. Všechno. Útěchou je, že skutečnost navzdory všemu dost často překonává fantazii. Skutečné události jsou nezřídka natolik zvláštní, že by v knize nebo ve filmu neprošly. To by však takovým jako já nemělo ve vyprávění bránit."

Díky těmto poznámkám zůstává autor v neustálém kontaktu se čtenářem, který hltá jednu krátkou kapitolu za druhou. Rozhodně se následně pobavíte u krátkého odstavce, ve kterém autor otevřeně sděluje svůj názor k recenzentům. Byl opravdu trefný. Oproti prvnímu dílu je zde jednoznačně více ironie.

Co se ale týče příběhu a děje jako takového, tak ten za svým předchůdcem opravdu hodně pokulhává. Není tolik napínavý a svou délkou začne čtenáře po polovině nudit. Poznámky autora jsou sice super, ale když se kolem nich toho moc neděje, tak i ty rychle omrzí. Příběh je tedy určitě lepší v "Dopplerovi", třeba kdyby byla kniha kratší, tak budu víc nadšená.

Rozhodně si ale nemyslím, že se jedná o špatnou knihu. To vážně ne! Je to důstojné pokračování fenoménu, kterého buďme upřímní, mělo jen mizernou šanci dohnat. Trošku zklamaná sice jsem, ale skvěle jsem se nasmála a Dopplerova cesta se i přes pomalý příběh nějakým směrem posunula a já jsem zvědavá, jak skončí.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství "Albatros média", knihu zakoupíte ZDE.

P. S. Příští rok vyjde třetí, závěrečný díl, tak se ujistěte, že včas přečtete první dva díly.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama