Marie a Magdalény – Lenka Horňáková-Civade

23. května 2017 v 13:12 | Penny |  Recenze
Autor: Lenka Horňáková-Civade
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 216
Rok vydání: 2017
Hodnocení: 81 %

Letošní jarní velký knižní čtvrtek nebyl plný známých titulů, nýbrž byl plný knih, které jsou kvalitní, čtivé a ojedinělé. Jednou z těchto knih jsou i "Marie a Magdalény", které se ocitly v mém hledáčku poté, co jsem v pár recenzích viděla, že jsou podobné "Slepé mapě" od A. Mornštajnové. Kdo mě zná, tak ví, že to je moje srdcová autorka a vše, co je její tvorbě podobné, musím mít! Takže mě kniha "Marie a Magdalény" nemohla minout!


Lenka Horňáková-Civade je původem česká spisovatelka, která se provdala do Francie. Zde vystudovala vysokou školu umění, jedním z jejích výtvorů je i samotná obálka této knihy, takže budete mít doma autorčinu výtvarnou i literární práci. Většina jejích příběhů je situována právě do Francie, "Marie a Magdalény" jsou ale výjimkou, vychází totiž z naší, české historie. Autorka knihu nejprve napsala ve francouzštině, ale následně si ji sama přeložila do češtiny, pozoruhodné.

Teď už ale k příběhu. Kniha "Marie a Magdalény" úplně stejně jako "Slepá mapa" popisuje život tří generací žen na podkresu naší historie a to zhruba od druhé světové války, až po socialismus. V tomto příběhu jsou našimi hlavními hrdinkami Magdaléna, její dcera Libuše a později i její dcera Eva. Kniha je tedy logicky rozdělena do tří částí, kterou vždy vypráví právě jedna z hlavních hrdinek. Příběh začíná v okamžiku, kdy Magdaléna zjistí, že čeká nemanželské dítě, bystří už ví, že to bude samozřejmě Libuše. Její část popisuje její pocity, strasti a příběh, ve kterém potkala onoho osudového muže. Část Libuše velice otevřeně upozorňuje na geny, kterých se jednoduše nemůžeme zbavit. No a Eva? Tam už se nasmějete a zavzpomínáte na socialismus a pubertu. Věřte mi, že nad jejich rodinnou historií budete na konci valit oči!

Nemůžu si pomoct, ale musím příběh srovnat se "Slepou mapou", jelikož je opravdu vystavěn na absolutně stejných základech. Oproti "Slepé mapě" je v této knize historie trošičku upozaděna a v popředí jsou pocity hlavních hrdinek. Taky jsem si všimla, že v této knize dala autorka hodně prostoru mateřství, jako takovému, ať už pocitům nastávají matky nebo samotné výchově. Každá z těchto knih je stejná, ale i jiná. Každý by si mohl vybrat jinou, podle svého gusta.

Původně jsem z této knihy měla trošku obavy, protože jsem se bála, že se "Slepé mapě" nebude moci vyrovnat. Nakonec se jí to skoro podařilo. Co se mi na této knize opravdu hodně líbilo, byl poetický a barvitý jazyk, kterým autorka celý příběh vyprávěla. Jednoduše se mi strašně dobře četl.

Já osobně bych tedy byla ráda za větší prostor pro ony historické události, které mohly dodat knize na napětí, ale chápu, že autorka měla trošku jiný záměr. Některé pasáže (vis první strana) byly na mě trošku moc syrové, ale to je asi na náladě čtenáře a osobním vkusu.

Celkově se mi kniha k mému překvapení opravdu skvěle četla. Myslím si, že rozhodně stojí za pozornost a přečtení. Do budoucna si hodlám od této autorky určitě ještě něco přečíst, abych si rozšířila obzory. Pokud víte o nějaké autorčině knize, která se opravdu vyvedla, tak mi určitě dejte vědět.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství "Argo", na knihu se určitě podívejte ZDE. Jako vždy mi nezapomeňte dát vědět, jak se "Marie a Magdalény" líbily vám nebo jestli se na ně chystáte.

P. S. Určitě mrkněte i po "Slepé mapě", obě tyto knihy mají něco do sebe!

 


Komentáře

1 Zuzka Zuzka | Web | 24. května 2017 v 20:26 | Reagovat

Určitě se podívám, to téma mě zajímá. A že tam nejsou zdůrazněny historické události mi nevadí...

2 Bětka Bětka | Web | 26. května 2017 v 9:48 | Reagovat

Mně teda Slepá mapa přišla spíš slabá, ne zcela dobře napsaný a zvládnutý záměr (ostatně jsem si teď zpětně četla svoji recenzi a haha, fakt jsem tu knížku nešetřila :D). Takže mě tedy úvod tvojí recenze spíš odradil... Ale posléze jsem usoudila, že by to nemuselo být špatné. Určitě se po tom podívám :)

3 Luc Luc | Čtvrtek v 23:09 | Reagovat

Rozhodně je zajímavý nápad napsat "generační knihu", skoro jak kroniku rodiny. Ale není to nic pro mě, knihy z minulosti (byť naší a ne tak vzdálené) mě nelákají. Přesto věřím, že si kniha našla své čtenáře, kteří jsou z ní nadšení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama