Svítání – Virginia C. Andrews

5. března 2017 v 13:12 | Penny |  Recenze
Autor: Virginia C. Andrews
Nakladatelství: Moba
Počet stran: 316
Rok vydání: 2017
Hodnocení: 36 %

O Virginii Andrewsové slyšel podle mě už opravdu každý milovník knih. Její pentalogie a milostné románky hlavních hrdinů skoro vešly do dějin. Já jsem se jejím knihám úspěšně vyhýbala. Jenže jednoho dne, mě má nevědomost dostihla a já si řekla, tak jo, je čas si konečně od této autorky něco přečíst. Já jen chtěla zjistit, v čem je její kouzlo, chápete? Ach bože, to byl fakt tvrdej náraz…


Autorka napsala všechny své pentalogie v minulém století a je již pár let, bohužel po smrti. Její nejznámější ságou jsou bezpochyby "Květy z půdy", které vypráví příběh, který se z části opravdu stal. Já se rozhodla začít "Svítáním", jelikož se mi líbilo nové vydaní z nakladatelství Moba. Další věcí, která je vyloženě pro tuto autorku typická je motiv "sourozenecké" lásky. Tak nějak jsem tedy tušila, co od knihy dostat, jenže jsem ale po x stranách zjistila, že to není absolutně nic pro mě!

Než vám ale objasním můj názor na tuto knihu, je dobré říci, o čem vlastně je nebo se vám spíše pokusím popsat pár zvratů, které v knize jsou. (Ten zbytek si protrpte už sami :D.) Hlavní hrdinkou celé této pětidílné série je čtrnáctiletá Dawn, ano je jí 14, to si zapamatujte! Žije se svým starším bratrem Jimmym, matkou a otcem v jednom malém bytě. Jelikož je její otec hodně výbušné povahy, tak se celá rodina musí díky jeho změnám v zaměstnání často stěhovat. Jednoho dne Dawnina matka zjistí, že je těhotná a rodina nemá dost financí na to, aby se o dítě postarala. Naštěstí získá Dawnin otec práci školníka na jedné soukromé škole, kde je dovoleno Dawn i Jimmymu studovat. Je vám ale jasné, že jak charakterem, tak ani vizáží do kolektivu nemají šanci zapadnout, tudíž jsou hned první den terčem posměchu a šikany. Co se ale nestane, když sedí Dawn sama na obědě, tak si k ní přisedne (samozřejmě) ten nejhezčí, nejpopulárnější, bohatý a nezadaný kluk ze školy, Philip. Ona s ním hned po pár dnech jede na projížďku a nechá se osahávat! Jakože vážně? Je jí 14! No a, aby toho nebylo málo, tak po tragické smrti Dawniné matky vyplouvá na povrch informace, že její otec není jejím otcem, její matka nebyla její matkou a Jimmy není její bratr. Nemusím vám asi říkat, kdo je jejím pravým bratrem, že ne? (Vážně jsem teď neřekla žádný spoiler, který by nevyplýval z anotace :).)

Další věc, nad kterou jsem jen koulela očima, kromě nesmyslných a nereálných zápletek, je vztah Jimmyho a Dawn, když si ještě mysleli, že jsou sourozenci. Ona se před ním totiž ráda pohybovala nahá a párkrát v knize upozornila na jeho přirození. Vážně by mě zajímalo, jaký měla autorka vztah k tomuto tématu, jelikož mi přišlo neskutečně šílené, to co se v knize dělo.

Co se týče postav, tak mě opravdu neskutečně vytáčela hlavní hrdinka. Svou naivitou, hloupostí, sobeckostí a nikde nekončícím sebevědomím. Asi stokrát jsem se při četbě přistihla, že bych ji nejraději profackovala. Asi jsem nikdy neměla méně oblíbenou hrdinku v nějaké knize.

Já čekala čtivou knihu, tu jsem sice dostala, ale ten zbytek? Zvraty byly tak praštěné a zvláštní, a když jsem měla pocit, že se nic divnějšího nemůže stát, tak se stalo. Za polovinou jsem si začala tyhle nesmysly, co by se mohly ještě stát vymýšlet, a největší sranda přišla v momentě, kdy se vážně staly!

Zřejmě, kdybych byla mladší, tak budu z této knihy nadšená, ale v mém věku se jí spíše směju. Jsem si celkem jistá, že po této zkušenosti si od této autorky už nic nepřečtu. Na jednu stranu je mi to líto, ale ve svých 20 letech, kdy tyhle příběhy nejsou nic pro mě, by to asi byla spíše ztráta času. Za mě tedy bohužel jedno velké NE.

Rozhodně mi ale dejte vědět, jaký máte vy vztah k této autorce a jestli vám tyhle "zvraty" nevadí. Já se do četby opravdu nutila.

P. S. Ale jako oddechovka pro zasmání je tato kniha vhodná i pro starší čtenáře :D.

 


Komentáře

1 Anna Elizabeth Potter Anna Elizabeth Potter | Web | 6. března 2017 v 14:19 | Reagovat

Já jsem četla Květy z půdy a ty byly opravdu dobré (když si odmyslim ten debilni incest, který jako...chápu proč se objevil, ale podle mě musela mít sama autorka s tímto nějaký problém...protože se to objevuje v každé její knize) poté jsem začala číst druhy díl Lístky ve větru a to už není thriller (tak bych označila první dil) ale klasická rodinná sága a na to já moc nejsem) takže já určitě do jejich dalších knížek nepůjdu protože to její hlavní téma se mi hnusí...

2 Luc Luc | Pátek v 9:35 | Reagovat

Od autorky jsem nic nečetla a po tvé recenzi jsem si jistá, že ani číst nebudu. To, co jsi popsala, je zarážející a docela i děsivé. Nemám ráda takové zvraty ani knihy, kde je hlavní hrdinka prostě jak bohyně (pokud to vyloženě není nádherná mrcha, královna školy atd.).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama